mSv, nebylo potřeba žádná opatření a evakuace mohla být odvolána.

Silněji kontaminovaná území se rozdělila do tří kategorií. U první byla roční efektivní dávka do 20 mSv. Zde se mělo intenzivní dekontaminací dosáhnout snížení této hodnoty na 1 mSv. Průběžná revitalizace pak umožnila návrat lidí. Území druhé kategorie měla efektivní dávku mezi 20 a 50 mSv. Zde se měly intenzivní dekontaminací připravit podmínky pro revitalizací a návrat lidí. Nejnáročnější byla situace na územích třetí kategorie, kde roční efektivní dávka překračovala 50 mSv. Zde práce na dekontaminaci potřebovaly dlouhodobější přípravu a odložily se tak o několik let.

Celkově bylo částečně nebo úplně zasaženo jedenáct samosprávných oblastí. Do prvních oblastí první kategorie se mohli obyvatelé vrátit v roce 2014 a otevírání oblastí první a druhé kategorie bylo dokončeno v březnu 2020. Zároveň se ve městech Ókuma a Futaba, na jejichž území leží elektrárna a byly zasaženy nejvíce, postavilo velké přechodné úložiště pro radioaktivní odpad z dekontaminace a jeho kontrolu a úpravu. Zde se shromáždil odpad z dekontaminace území první a druhé kategorie a bez něj nebylo možné zahájit dekontaminace silně znečištěných území třetí kategorie.

Postupně se otevřely silnice a železnice přes území třetí kategorie i ty nejblíže elektrárně. V roce 2022 se začaly postupně otevírat malé plochy v sedmi samosprávných územích, kde byly oblasti v třetí kategorii. Ty slouží jako rekonstrukční centra pro dekontaminaci a revitalizaci zbývajících území, které by měly proběhnout do konce desetiletí. Počet evakuovaných byl v maximu zhruba 165 000. Stále je v evakuaci 24 tisíc obyvatel, kteří by se však měli vrátit už v nejbližších letech. Klíčová pro návrat je také obnova tradičního zemědělství a průmyslu i rozvoj nových moderních technologických oblastí.

Podrobný rozbor současného stavu je v poslední části cyklu na serveru Osel, který řadu let sleduje vývoj ve Fukušimě, a také ve zmíněném dubnovém čísle časopisu Vesmír.

Závěr

Je vidět, že ve Fukušimě I i v Černobylu došlo v likvidaci následků jaderné havárie k zásadnímu postupu. Ve Fukušimě je již větší část dekontaminace a revitalizace zasažených území realizována a zbytek by měl být dokončen do začátku třicátých let. Zde se lidé vrací i do oblastí nejblíže elektrárny. Je to dáno tím, že má Japonsko málo vhodných území na břehu moře. V Černobylu je situace jiná, zde byla před výstavbou elektrárny jen velmi řídce obydlená oblast. Ukrajina nemá nedostatek volných míst vhodných pro osídlení. Proto se zde velká část území vrací přírodě. I zde se však, přes významné zdržení způsobené válkou, realizuje postupná dekontaminace a revitalizace zasažených území.

I vyřazování elektráren Černobyl a Fukušima I postupuje zásadním způsobem a jsou nyní známy postupné kroky a poměrně přesný scénář a harmonogram jejich realizace. I když dokončení bude až v druhé polovině století, zásadní cíle budou splněny už v té první.

Je vidět, že i následky nejhorších jaderných havárií je možné řešit v řádu desetiletí a zasažená území lze vrátit účelnému využívání. Doba jejich realizace je srovnatelná se sanacemi jiných průmyslových činností. Zároveň je vidět, že současný válečný konflikt má nesrovnatelně větší dopad nejen na Ukrajinu.