Při získávání kovů z rud se dodává energie. Kov proto reprezentuje energeticky vyšší stav než ruda. Při korozním ději se kov snaží tuto energii uvolnit a přejít do stabilního přírodního stavu Aby kov začal korodovat, je v běžném prostředí potřebný přístup kyslíku a vody (relativní vlhkost > 60 %) Jako protikorozní ochranu lze použít zinek a hliník. Kadmium se dříve používalo v určitém rozsahu hlavně v přímořském prostředí, avšak cena je poměrně vysoká a také se jedná o kov ekologicky nevhodný Hliník se však velmi obtížně nanáší, protože se snadno oxiduje kyslíkem Proto se hliník využívá hlavně v kombinaci se zinkem při pokovení plechů (Aluzink – 55 % Al, 43,5 % Zn, 1,5 % Si) nebo drátů (Galfan – 5 % Al, 95 % Zn). V určitém rozsahu se využívá žárové stříkání hliníkem nebo slitinou hliníku se zinkem (Zinakor). Zinkové povlaky chrání dvojím způsobem: • bariérovým působením – brání přístupu kyslíku a vlhkosti k povrchu oceli, • katodickou ochranou v místech porušení jako jsou škrábance, odloupnutí, střižné hrany atd. Zinek je neušlechtilý kov s velkým sklonem ke korozi. Korozní rychlost je ve většině prostředí nízká. Je to dáno tím, že se povrch zinku rychle pokrývá korozními produkty, které chrání před výraznější korozí Koroze zinku je ovlivněna mnoha faktory, proto není možné pro jeho korozní rychlost vytvořit jednoduchý vzorec Působením atmosférické vlhkosti a oxidu uhličitého ze vzduchu se tvoří zásadité uhličitany zinku, které jsou konzistentní a mají vynikající přilnavost. Protože uhličitany jsou navíc velmi málo rozpustné ve vodě, tvoří dobrou ochranu pro zinkovaný povrch. Ovzduší ale obsahuje také oxid siřičitý, který přetváří zásaditý uhličitan zinečnatý na snáze rozpustný siřičitan zinečnatý nebo na síran zinečnatý. Vrstva zinku, která byla vystavena několik měsíců v atmosféře, získává matnou, světle šedý vzhled U žárově zinkované oceli mají zinek a ocel vzájemně dobrý elektrický kontakt. Jestliže je zinkový povlak poškozen, dojde za přítomnosti vlhkosti (elektrolyt) ke vzniku galvanického článku. V článku je zinek anoda (rozpouštějící se pól), zatím co volný povrch oceli je katoda a je chráněn. Bílá rez Často se na zinkovaném povrchu tvoří bílý, „mouč- natý“ a objemný povlak, který se nazývá bílá rez (obr. 10-2). Bílá rez se tvoří na pozinkovaném zboží tam, kde zůstává na povrchu dlouho stát kondenzo- vaná nebo dešťová voda. Může k tomu dojít ve štěr- binách, například mezi plochami na těsně poskláda- ném zboží Fáze železo – zinek korodují, přičemž se uvolňuje železo, které s vlhkostí ze vzduchu nebo dešťovou vodou tvoří rez. Rez má značnou schopnost zbarvovat.