EKP

o ekologii materiálů a procesů v elektotechnice

Uživatelské nástroje

    Warning: Undefined array key "REMOTE_USER" in /volume1/web/dokuwiki/ekp/lib/tpl/greensteel/tpl_header.php on line 44 Call Stack: 0.0001 362880 1. {main}() /volume1/web/dokuwiki/ekp/doku.php:0 0.0731 538320 2. act_dispatch() /volume1/web/dokuwiki/ekp/doku.php:131 0.0910 541880 3. include('/volume1/web/dokuwiki/ekp/lib/tpl/greensteel/main.php') /volume1/web/dokuwiki/ekp/inc/actions.php:30 0.0935 554672 4. include('/volume1/web/dokuwiki/ekp/lib/tpl/greensteel/tpl_header.php') /volume1/web/dokuwiki/ekp/lib/tpl/greensteel/main.php:34

Nástroje pro tento web

Historie:
overovani:kzkousky

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze		Předchozí verze
overovani:kzkousky [2023/12/15 23:18] – vytvořeno - upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1overovani:kzkousky [2023/12/16 20:29] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
Řádek 4: Řádek 4:
 Metodika laboratorních zkoušek (klimatické odolnosti, životnosti a spolehlivosti)  je na obr.1. Cílem těchto zkoušek je ověřování nebo určování technického života,  spolehlivosti nebo  klimatické odolnosti technických (elektrotechnických) výrobků. Metodika laboratorních zkoušek (klimatické odolnosti, životnosti a spolehlivosti)  je na obr.1. Cílem těchto zkoušek je ověřování nebo určování technického života,  spolehlivosti nebo  klimatické odolnosti technických (elektrotechnických) výrobků.
  
-<html> <center></html>  +<WRAP center 50%>  
-{{:obr:14_15.jpg?nolink&600|}} +{{  :obr:14_15.jpg?nolink&600|  }} 
- +~~Obr.#~~ Metodika laboratorních zkoušek  
-~~Obr.#~~ Metodika laboratorních zkoušek +</WRAP> 
-<html> </center></html> + 
 ====== Uspořádání laboratorní zkoušky ====== ====== Uspořádání laboratorní zkoušky ======
  
Řádek 41: Řádek 40:
 Pokud je laboratorní zkouška formulovaná jako zkouška s namáháním sloučeným nebo postupujícím potom se jedná o **průběh dlouhodobý**. Jestli že se sledovaná veličina během modelového namáhání s časem lineárně mění: Pokud je laboratorní zkouška formulovaná jako zkouška s namáháním sloučeným nebo postupujícím potom se jedná o **průběh dlouhodobý**. Jestli že se sledovaná veličina během modelového namáhání s časem lineárně mění:
  
-<html> <center></html> + 
-{{:obr:14_18.jpg?nolink&300|}} +{{  :obr:14_18.jpg?nolink&300|  }} 
-<html> </center></html>+
  
 je možné dosažení z uvedeného vztahu odhadnout a zkoušu předčasně ukončit. Potom se jedná o **zkrácenou zkoušku**. Tato forma průběhu laboratorní zkoušky je ale výjimečná, protože se obtížně hledá veličina, která uvedenou podmínku plní. je možné dosažení z uvedeného vztahu odhadnout a zkoušu předčasně ukončit. Potom se jedná o **zkrácenou zkoušku**. Tato forma průběhu laboratorní zkoušky je ale výjimečná, protože se obtížně hledá veličina, která uvedenou podmínku plní.
Řádek 50: Řádek 49:
 Třetí způsob jak zkrátit průběh laboratorní zkoušky je "zesílení degradačního faktoru". V tomto případě se jedná o **zkoušky zrychlené**. Předpokládejme, že pro modelovaný degradační mechanizmus víme, jak se při zvoleném namáhání **Z** mění s časem  sledovaná veličina (viz. obr. 2): Třetí způsob jak zkrátit průběh laboratorní zkoušky je "zesílení degradačního faktoru". V tomto případě se jedná o **zkoušky zrychlené**. Předpokládejme, že pro modelovaný degradační mechanizmus víme, jak se při zvoleném namáhání **Z** mění s časem  sledovaná veličina (viz. obr. 2):
  
-<html> <center></html>  +  
-[{{:obr:14_19.jpg?nolink&300|~~Obr.#~~ Výchozí stav}}] +[{{  :obr:14_19.jpg?nolink&300|~~Obr.#~~ Výchozí stav  }}] 
-<html> </center></html>+
  
 Při tomto namáhání by  k poruchovému stavu - p<sub>k</sub> došlo v čase t<sub>k</sub> a v časovém intervalu Δt by se výchozí hodnota sledované veličiny **p<sub>o</sub>** změnila na hodnotu **p**.  Jestliže dokážeme zformulovat namáhání Z <sup>/</sup> tak, aby se  za stejný časový interval sledovaná veličina **p<sub>o</sub>**   změnila na hodnotu **p<sub>k</sub>**, potom k poruchovému stavu dojde v čase **t<sub>k</sub>** který je kratší než při modelovém namáhání Z. Při tomto namáhání by  k poruchovému stavu - p<sub>k</sub> došlo v čase t<sub>k</sub> a v časovém intervalu Δt by se výchozí hodnota sledované veličiny **p<sub>o</sub>** změnila na hodnotu **p**.  Jestliže dokážeme zformulovat namáhání Z <sup>/</sup> tak, aby se  za stejný časový interval sledovaná veličina **p<sub>o</sub>**   změnila na hodnotu **p<sub>k</sub>**, potom k poruchovému stavu dojde v čase **t<sub>k</sub>** který je kratší než při modelovém namáhání Z.
  
-<html> <center></html>  +  
-[{{:obr:14_20.jpg?nolink&300|~~Obr.#~~ Průběh při modelovém namáhání Z<sup>/</sup>}}] +[{{  :obr:14_20.jpg?nolink&300|~~Obr.#~~ Průběh při modelovém namáhání Z<sup>/</sup>  }}] 
-<html> </center></html>+ 
  
 Provedené úvahy vysvětlují podstatu zrychlených laboratorních zkoušek. Praktická aplikace je ale mnohem složitější. Je málo degradačních mechanizmů na které lze tyto úvahy aplikovat.((Jedním z nich je termooxidační stárnutí))  Vůbec se nedají uplatnit u kombinace degradačních faktorů (např. teplota a mechanické namáhání a pod.). Provedené úvahy vysvětlují podstatu zrychlených laboratorních zkoušek. Praktická aplikace je ale mnohem složitější. Je málo degradačních mechanizmů na které lze tyto úvahy aplikovat.((Jedním z nich je termooxidační stárnutí))  Vůbec se nedají uplatnit u kombinace degradačních faktorů (např. teplota a mechanické namáhání a pod.).
Řádek 110: Řádek 109:
 kde **i** je časový interval o šířce časového intervalu **Δt**.   kde **i** je časový interval o šířce časového intervalu **Δt**.  
  
-{{  :obr:14_23.jpg?nolink&250  |}} +{{  :obr:14_23.jpg?nolink&250  |  }}
- +
- +
- +
- +
- +
- +
- +
- +
- +
- +
- +
- +
- +
- +
- +
  
  
Řádek 144: Řádek 127:
 můžeme odhadnout charakter rozdělení doby do poruchy: můžeme odhadnout charakter rozdělení doby do poruchy:
  
-<html> <center></html> +<WRAP center 50%> 
 ^  variační koeficient  ^  histogram  ^  rozdělení  ^ ^  variační koeficient  ^  histogram  ^  rozdělení  ^
 |  0 < v < 0,3  |  symetrický  |  Normální rozdělení  | |  0 < v < 0,3  |  symetrický  |  Normální rozdělení  |
Řádek 151: Řádek 134:
 |  v = 1  | |  Exponenciální rozdělení  | |  v = 1  | |  Exponenciální rozdělení  |
 |  v > 1  | |  Weibullovo rozdělení (b > 1)  | |  v > 1  | |  Weibullovo rozdělení (b > 1)  |
-<html> </center></html>+</WRAP>
  
 Statistického rozdělení doby do poruchy dovoluje odhadnout co bylo důvodem degradace:  Statistického rozdělení doby do poruchy dovoluje odhadnout co bylo důvodem degradace: 
    
-<html> <center></html> +<WRAP center 50%> 
 ^  Charakter degradace ^  Typické rozdělení  ^ ^  Charakter degradace ^  Typické rozdělení  ^
 |  postupné znehodnocování  | Normální rozdělení  | |  postupné znehodnocování  | Normální rozdělení  |
Řádek 162: Řádek 145:
 |  stárnutí  |  Weibullovo rozdělení  | |  stárnutí  |  Weibullovo rozdělení  |
 |  opotřebení  |  Gama rozdělení  | |  opotřebení  |  Gama rozdělení  |
-<html> </center></html>+</WRAP>
  
 Výsledky lze zpracovat výpočetně (v Matlabu pro jednotlivé typy rozdělení), nebo pomoci grafických papíru. Příklad takovéhoto zpracování pro [[http://www.elektrorevue.cz/clanky/02017/index.html|Weibullovo rozdělení]] je ukázáno v následujícím obrázku: Výsledky lze zpracovat výpočetně (v Matlabu pro jednotlivé typy rozdělení), nebo pomoci grafických papíru. Příklad takovéhoto zpracování pro [[http://www.elektrorevue.cz/clanky/02017/index.html|Weibullovo rozdělení]] je ukázáno v následujícím obrázku:
  
-{{  :obr:14_84.jpg?nolink&600  |}}+{{  :obr:14_84.jpg?nolink&600  |  }}
  
  
overovani/kzkousky.1702678727.txt.gz · Poslední úprava: (upraveno mimo DokuWiki)

Nástroje pro stránku

Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International
CC Attribution-Share Alike 4.0 International Donate Driven by DokuWiki Template From SyntaxSeed